Koordinátor péče pokračuje v projektu pod MPSV, první data potvrzují význam služby pro rodiny vážně nemocných dětí

TISKOVÁ ZPRÁVA

Praha, 9. dubna 2026 – Na úspěšné pilotování pozice Koordinátora péče navazuje nový projekt realizovaný pod hlavičkou Ministerstva práce a sociálních věcí v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus, který běží od ledna 2026 do srpna 2028. Navazující projekt staví na publikované metodice z pilotní fáze, která byla zaměřena především na ověření přínosů této pozice. Nově však klade větší důraz na stabilizaci role koordinátora péče v sociálních službách a na dlouhodobou podporu rodin. Jeho cílem je dále rozvíjet a postupně připravit její systémové začlenění do péče o děti a dospívající se život limitujícím nebo ohrožujícím onemocněním a zajištění její dostupnosti pečujícím rodinám napříč všemi kraji v České republice.

Čtyři koordinátoři péče působící v polovičních úvazcích v sedmi krajích propojují zdravotní a sociální služby a přispívají k lepší orientaci rodin v systému i k efektivnějšímu využívání dostupné péče. Do projektu zatím vstoupilo 12 rodin (z plánovaných 55) z různých regionů České republiky, včetně menších obcí i vzdálenějších okresů.

Péči o vážně nemocné dítě ve většině případů zajišťují matky, často v situaci, kdy jsou mimo pracovní trh – například na rodičovské nebo mateřské dovolené, případně dlouhodobě neaktivní. Jen menší část pečujících zůstává v zaměstnání. První data zároveň ukazují různorodost vzdělání i životních situací rodin, včetně případů sociálního znevýhodnění. První tři měsíce projektu tak potvrzují, že služba koordinátora péče je využívána napříč různými skupinami a reaguje na široké spektrum reálných potřeb neformálních pečujících.

Pečující zapojení do projektu získali během prvních tří měsíců podporu v rozsahu více než 250 hodin přímé práce. Forma podpory o celkem 8 chlapců 4 dívky se přitom lišila v závislosti na zdravotním stavu dítěte a individuální situaci v rodině.

Nejčastěji neformální pečující využívaly psychickou podporu a pomoc s plánováním péče (shodně 38 úkonů), tedy oblasti, které jsou pro zvládání každodenní situace zásadní. Významnou roli hrála také podpora při koordinaci zdravotní péče (18 úkonů) a doprovody (14 úkonů), které rodinám pomáhají zvládat praktické nároky spojené s péčí o dítě a zároveň patří k časově nejnáročnějším formám podpory.

V novém projektu se navíc v souladu s podmínkami MPSV nezapočítává do úkonů přímé práce čas strávený na cestě. Do budoucna tak bude důležité sledovat, jak se tato skutečnost promítne do reálné dostupnosti služby pro rodiny.

„Koordinátor péče je klíčovou službou pro rodiny, které se v důsledku diagnózy dítěte ocitají v náročné životní situaci. Navazující projekt má ambici správně nastavit její fungování a následně i začlenění v sociálním systému,“ říká Jiří Krejčí, ředitel Institutu Pallium, který projekt realizuje. 

„Data z prvních měsíců potvrzují, že práce koordinátora péče v terénu je velmi intenzivní a vysoce individualizovaná. Každá rodina má jiné potřeby, což se odráží i v rozsahu podpory. Zároveň se ukazuje že klíčová je kontinuita péče, její dostupnost a dlouhodobý vztah s rodinou,“ doplňuje Magdalena Lacková, projektová manažerka.

Navazující projekt sleduje nejen dopad služby na rodiny pečující o děti a dospívající se život limitující či ohrožující diagnózou, ale podporuje také spolupráci dalších poskytovatelů návazných služeb v terénu s pracovníky státní správy zapojených do systému podpory rodin v regionech. 

Tisková zpráva ke stažení ZDE.

Více informací o navazujícím projektu najdete na: https://www.koncepce.info/navazujici-pilotni-projekt-koordinator-pece/.